Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nová republika - Československo 1918 až 1948

Dvacet let mezi válkami

1919
15. června se konaly volby do obecních zastupitelstev, které vyhrála sociální demokracie. Starostou byl zvolen Jaroslav Urbánek. Osada Kochánov získala dříve panské pozemky a tyto si někteří osadníci nevlastnící žádnou půdu propachtovávali.
Osada Kochánov povolila správě elektrárny v Okrouhlici postavit na svých pozemcích sloupy elektrického vedení. Za to si u této společnosti vymínila zavedení elektrického zařízení (transformační stanice) do vsi. Obyvatelé si platili, v případě požadavku přípojky, pouze z posledního sloupu do bytu. Transformační stanice stála ve špičce Doležalova pole u Radkovce (zvaného Za ovčínem) za dnešní autobusovou čekárnou až do konce 50.let, kdy byla zbourána. To už však nebyla v provozu, viz kronika B.Vaňkáta a V.Nečila.
1920
Podle údaje ze sčítání lidu v roce 1920 se do Radkovce nastěhoval nový hajný Josef Flaxa s rodinou.
1921

V lednu tohoto roku proběhlo podle nařízení vlády z 30.10.1920 v nové republice první sčítání lidu. V Kochánově a jeho dalších částech bylo napočítáno a zapsáno celkem 180 obyvatel. Z toho 72 v samotném Kochánově, 40 v Radkovci, 54 ve Františkodole (včetně „Parlamentu“) a 14 v Mariadole. Ve sčítacích arších lze však nalézt chybné zápisy nebo omyly. Většina uváděných dat narození se liší od těch, co jsou v matrikách. Zcela nepochybně je tu prohozeno č.6 s č.16 a nejspíš i č.10 s č.15.

V tomto roce Josef Kolář (*20.7.1884), viz 22.9.1883 a 8.11.1911, vystavěl z Malého Mlýnku na zastávku v Mrzkovicích úzkokolejnou dráhu podél potoka. K tomu musel na vlastní náklady postavit most přes Sázavu, přibližně tam, co je dnes lávka. Tato vlečka o rozchodu 600 mm patřila k nemnoha částem majetku Kolářových, která nepřišla po krachu v 30.letech do dražby a zůstala v jejich majetku.

Podle 320/21 jsou psáni jako majitelé č.7 Josef a Marie Pejcharovi. Václav Kroužek, viz 1903 tu žil až do roku 1925.

Na str.96 Pamětní děkanské knihy Světlé je seznam, kdy byly vysvěceny nové zvonky kapliček jednotlivých vesnic v okolí Světlé, viz 1916. U všech je uveden letopočet, pouze u Lipničky a Kochánova ne. Protože pod č.13 je uvedeno svěcení v Opatovicích 8.8.1920 a pod č.16 je uvedena Březinka 26.7.1925, zatímco Kochánov má č.15, je pravděpodobné, že nový zvonek kochánovské kapličky je z tohoto roku. Viz 1911 a 1916. A nebo nebyl vysvěcen ?

Zvonky byly vyrobeny firmou Pujman z Nového Ranska, která začala s jejich odléváním už v roce 1918.

Podle 933/21 se stává majitelem č.15 Josef Bártl. Pravděpodobně se stává jediným majitelem č.15 po smrti manželky, viz 1899.

Ve stejném roce se Stanislav Nečil (*13.11.1900) zvaný Stárek podle 1116/21 stává majitelem č.2.

5.prosince večer vypukl v č.2 požár, od kterého vyhořel i sousední statek č.3. Shořelo obytné stavení a stáje. Zachránit se podařilo pouze stodolu a kolnu.
1922
Josef Kolář z Malého Mlýnku, viz 1911 a 1921, vybudoval na pravém břehu Sázavy u Mrzkovic v místě u dnešní zastávky vločkárnu.
Podle zápisu 773/22 jsou od tohoto roku dalšími majiteli statku č.1 Josef a Marie Vaňkátovi.
V tomto roce bylo v pozemkové knize zapsáno č.22, malíře Jelínka, které předcházelo stavbě vily č.24, viz 1924.
1923
V tomto roce si zakoupil vynikající český malíř Jaroslav Panuška z volné ruky prostřednictvím státního pozemkového úřadu asi 30 měr pozemků od dvora Radkovec, náležející k velkostatku Světelskému. V roce 1924 postavil si na tomto pozemku dřevěný dům č.23 po způsobu staročeských chalup, viz kronika Bohumila Vaňkáta a Václava Nečila. Stavba byla povolena osadním zastupitelstvem 23.5.1924.
V říjnu toho roku byl zvolen starostou František Vaňkát rolník Kochánov č.3. Při přejímání úřadu byla zjištěna zpronevěra, kterou provedl bývalý starosta Jaroslav Urbánek, viz 1918, asi 3400 K. Byl však brán zřetel na jeho čestnou rodinu a upuštěno od trestního stíhání. Viz kronika B.Vaňkáta a V.Nečila.
18.listopadu byl předán úřad nově zvolenému obecnímu (možná osadnímu, protože je to ze zápisu osady Kochánov) starostovi Jaroslavu Vaňkátovi.
V tomto roce bylo v pozemkové knize zapsáno č.24, vila malíře Jelínka, viz 1922 a 1924.
1924
Podle kroniky Bohumila Vaňkáta a Václava Nečila byl rozparcelován majetek bývalého velkostatku Radkovce. Většinou si pole, za cenu 500-800 Kč, koupili kochánovští chalupníci takto : Stanislav Nečil (*1900) z č.2 – 5 měr na Vrškách,
Josef  Pejchar z č.7 – 15 měr u Smrčenska,
Václav Štěpánek (*1866) z č.8 – 3 míry u Kříže,
František Dub (*1863) z č.9 – 5 měr na Vrškách,
M. Štěpánková (*1886) z č.9 – 15 měr u Smrčenska,
Josef Bártl (*1868) z č. 15 – 10 měr na Vrškách,
Václav Fiala (*1895) z č.16 – 15 měr u Kříže a
Josef Nečil (*1902) z č.17 – 15 měr na Vrškách.
Největší část zůstalých 150 měr jako zbytkový statek č.14 s rozsáhlými hospodářskými budovami obdržel za mírnou cenu bývalý panský důchodní  Jan Kirchman.
Přestože osada získala od velkostatku pozemky, mohl si je koupit jen ten z obyvatel, který vlastnil nějaké stavení (rozhodnutí pozemkového úřadu v Něm. Brodě). Proto si František Dub z č.9 nemohl koupit 5 měr, které vlastnila osad. Byl mu nabídnut pronájem (pacht) po zaplacení všech poplatků a po deseti letech první právo ke koupi. Zapsané to bylo 23.února 1925.
Starou hájenku č.13 s 50 mírami pozemků koupil bývalý lesní Ladislav Ritschel (*1864), syn Maxmiliána Ritschela (1826-1897). Přistěhoval se s celou rodinou. Už před tím mezi rokem 1888 a 1899 ale Ritschelovi v Radkovci nějaký čas bydleli. Maxmilián Ritschel otec Ladislava zde v roce 1897 zemřel.
V souvislosti parcelací bývalého panského dvora si 3.března osada podala přihlášku na zakoupení bývalé panská stráně nad tzv. Bártovým náhonem.
23.května se rozhodlo osadní zastupitelstvo přispět 15000 K na zřízení výhybky u vlečky fy Kolář pod Mrzkovicemi.
22.června se osadní zastupitelstvo Kochánova usneslo povolit ak.mal. Františku Antonínu Jelínkovi stavbu domu na stráni nad Sázavou a Mariadolem s č.p. 22.; F.A.Jelínek nejprve vystavěl domek č.22 a posléze si postavil vilu č.24 s ateliérem a rozsáhlou zahradou. Viz 1922, 1923 a 1928.
Ve stejný den bylo projednáno i rozdělení popisných čísel. Bylo rozhodnuto, že č.10 zůstává Josefu Kolářovi a nový domek Jos.Vaňkáta jak bylo naznačeno v r.1912 obdržel č.21, viz zápisy osadního zastupitelstva 1919-1941. Později však obdržel č.21 nový dům Václava Matouška, viz 1936, a vejminek byl přiřazen k č.1. V 50. letech však (asi pro rozlišení, protože v č.1 hospodařil nájemce Jaroslav Vaňkát „Pernolský“) se zápisy MNV vrátily k označení vejminku jako č.10. Malý Mlýnek už v té době žádné č.p. neměl a patřil do Radostovic.
Podle 230/24 se Václav a Marie Fialovi stávají majiteli č.16.
Posázavská železnice, viz.1903, přešla v tomto roce do rukou státu. Napomohlo k tomu ztrátové hospodaření v posledních letech.
Podle pozemkové knihy pochází z tohoto roku zápis o domu č.30 v Lipničce, viz 1921. Doslovný zápis v pozemkové knize zní :  Došlo 24.9.1924 čd 1027 . Dle osvědčení obecního úřadu v Lipničce ze dne 20.9.1924 a legalizované žádosti ze dne 24.9.1924 se poznamenává, že z části pp 504 utvořena nová stavební parcela č.30 na níž postaven dům čp. 30. Toto je zapsané ve vložce č.17, která byla v té době ve vlastnictví „Bohemia“ brusírna skla ve Františkodole.
Dům s osmi byty, o kterém se píše v Bártově kronice, že jej pro své zaměstnance postavil Vojtěch Bárta a pro hašteřivost nájemníků byl nazván „Parlament“. S největší pravděpodobností jej postavili Bártovi nebo po roce 1917 sklárny Bohemia, protože ve sčítání lidu z r.1921 jsou ve Františkodole zapsáni obyvatelé č.11 a pak jakéhosi domu č.34 se spoustou nájemníků. Dům pravděpodobně byl přihlášen až o mnoho déle než byl postaven. Od r.1934 je majitelem rodina Císařova.
1925
6.ledna obdržel Václav Fiala z č.16 od osady povolení ke stavbě obytného stavení na parcelo č.163 „Za ovčínem“. Dnes  „U Křížku“, viz 1860. Jestli to už bylo povolení na dům postavený kolem roku 1960 nebo stodoly, která tu byla postavena před tím, se ze zápisu zjistit nedá.
Část č.5 u vrat ze vsi (dvě místnosti a síň) byla přestavěna na nový vejminek.
Mlynář Josef Müller kupuje v tomto roce od manželů Dufkových mlýn č.12 i s domem č.18 v Mariadole (List vlastnický č.522/25). Asi syn Josefa Müllera, viz 1915.
1926
V roce 1926 (podle zápisu 391/26) se Václav (*1900) a Marie Nečilovi stávají majiteli č.5.
Přistěhování malíře Jaroslava Panušky, viz 1923 a 1924.
1927
13.března se zastupitelstvo osady usneslo o zakoupení části Smrčenska a Stráně, které leží na kochánovském katastru.
1928
14.října bylo usneseno zakoupit 4,4 ha lesa zvaného „Kalenec stráň“ od velkostatku Světlá za 3500 Kč/ha.
Volby do obcí konané 7.června přinesly překvapující výsledek. Podána jednotná kandidátní listina tzv. kompromis. Starostou byl devíti hlasy zvolen František Vaňkát (*1895) z Kochánova č.3. Ze zdravotních důvodů funkci odmítl. A tak byl zvolen byl starostou Josef Chlad z Lipničky č.9.
Na pozemcích, které získal v r.1922, si malíř František Antonín Jelínek (*8.3.1890) postavil vilu č.24, viz 1924. Ve vile měl ateliér a ve zdejším kraji pobýval stále častěji a delší dobu, maloval náměty z okolí Světlé a Melechova, až se tu po druhé světové válce usadil natrvalo, viz 1924. František Jelínek byl po Jaroslavu Panuškovi, viz 1923, další malíř, který našel zalíbení ve zdejším kraji pod Lipnicí kolem Kochánova. A ač původem portrétista z Prahy se tu nakonec usadil natrvalo a vytvořil spoustu obrázků zdejší krajiny a vesnic.
Jako poslední z Bártovy rodiny odchází z Františkodolu Zdeněk Bárta, viz 1917. Odešel do Hradce Králové, kde spoluzakládal Skloexport. Do Františkodolu se vrátil znovu v 50.letech.
1929
Na pravém břehu Sázavy, na km 43.788 trati Světlá-Ledeč byla zřízena zastávka Kochánov. Protože ji ke svým podnikům nejvíce potřebovali, uhradili veškeré náklady : Josef Kolář z Kochánova, viz 1922, Karel Bramberger z Mrzkovic a firma Kiton z Mrzkovic, viz kronika B.Vaňkáta a V.Nečila.
1.března byla zastupitelstvem osady schváleno stavět 1 km silnice od Radkovce přes Kochánov.
17.března schválena koupě lesa od R.Morawetze, viz 14.10.1928.
1930
13.března schválena koupě lesa Kalenec, viz 14.10.1928 a 17.3.1929, za 3500 Kč/ha a 16.července se osadní zastupitelstvo Kochánova usneslo zaplatit R. Morawcovi 15 404,65 Kč za 4,4 ha lesa Kalence.
Podle kroniky B.Vaňkáta a V.Nečila a osadního zápisu z 16.července si v tomto roce osada Kochánov koupila asi 21 měr lesa zvaného „Panská stráň“. Protože neměla dost peněz, půjčil si  Václav Nečil (*1900) z č.5 od kampeličky 20 000 Kč, které půjčil osadě na 6 %-ní úrok a splátky 2000 Kč ročně po 10 let.
Na jižní straně chlévů statku č.5 Václava Nečila byla přistavěna řezárna podle plánů Josefa Radila ze Světlé.
1931
Dům č.18 v Mariadole prodává Josef Müller bratrům Ferdinandu a Jindřichovi Trnkovým,  továrníkům z Humpolce. (List vlastnický č.979/31). Viz 1925.
Při přepravě kamene z lomu Jana Koláře v Malém Mlýnku úzkokolejnou vlečkou postavenou v roce 1921 na zastávku v Mrzkovicích se pod nákladem dvou vozíků prolomil již dost zchátralý most přes Sázavu. Náklad i pět dělníků, kteří jej tlačili, se zřítili do řeky. Záchranné práce byly ztíženy rozvodněnou řekou. Přes veškerou snahu byli po pěti hodinách dva dělníci vytažení mrtví.
Po zřícení mostu obstarával spojení obou břehů na více než dvacet let přívoz vybudovaný o něco níže po proudu řeky.
Podle vyprávění Marie Novákové (Fialové)(*1920) z roku 2004 v tomto roce Fialovi z č.16 v květnu o dolnoměstské pouti zbourali starou kovárnu v přízemí do návsi. Nad ní bylo obytné stavení, a proto se tam říkávalo „Na pavlači“. A místo ní postavili dnešní dům.
Do Radkovce č.14 se přistěhovala rodina Bohuslava Doležala (*1904), kterým na konci roku prodal Jan Kirchman zbytkový statek,  viz 1924.
1932
V tomto roce se znovu konaly obecní volby, při nichž byl starostou zvolen opět J.Chlad z Lipničky. Ostatní volby se nekonaly.
27.února byl schválen prodej 1 míry pole na parc.č.155 na stavbu Bohumilu Vaňkátovi za 800 Kč a poplatky za podmínky, že stavebník letos postaví a vyrovná se s Josefem Bartlem. Jednalo se o budoucí dům č.26.
1933
2.dubna byla schválena stavba stodoly i s jejím vytýčením Josefu Nečilovi z č.17. Stodola stojí u rybníka přes cestu vedle č.7.
V tomto roce se Kolářovi v Malém Mlýnku dostali do problémů a bylo nařízeno vyrovnávací řízení. Takto je to popsáno v kronice Kochánova B.Vaňkáta a V.Nečila : V březnu byla dána do dražby firma Josefa Koláře, ke které náležela parní pila, válcový mlýn, sušárna brambor, výroba dětské moučky, polní hospodářství a lesy. Podnik se rychle rozrostl, postavil úzkokolejnou dráhu, most přes Sázavu a sklad u dráhy. Toto vše vedlo k zadlužení a po odepření státní podpory k bankrotu.
Majiteli č.7 jsou, viz 303/33, Josefa a Karel Štěpánkovi, viz 1932.
Na poli Vaňkátových č.3 za č.1 směrem k Radkovci byly v této době postaveny tři nové domy. Nejblíže ke vsi na severozápadním okraji vsi postavili Nečilovi z č.2, viz 1922, dům č.25. Dům je zapsán dle ohlašovacího listu 8/1933. Stanislav a Julie se sem přestěhovali se svými třemi syny, Stanislavem (*1922), Josefem (*1924) a Bohuslavem (*1929).
Za č.25 směrem k Radkovci si nový domek, který má č.27, postavili Antonín Vaňkát (*1882), viz 1918, a Františka Fialová. Viz list č.9/1933.
Také Bohumil Vaňkát (*31.12.1903) z č.3 měl postavený nový dům č.26, ohlašovací list č.10/1933, viz 1932. Stál jako poslední nejblíže k Radkovci. Na svou dobu, kdy byla běžná hnojiště uprostřed dvora a záchod nikdo neznal jiný jak „kadibudku“, to byl dům velmi moderní. Měl koupelnu, záchod, i když ne splachovací, pod střechou v domě, stejně jako vchod do sklepa. Však tam místní také, možná trochu z obdivu a možná i ze závisti, říkali ve „Vile“.
Toto je rok uvedený jako rok vzniku Kroniky Bohumila Vaňkáta a Václava Nečila. Jestli to byla obecní kronika, o jejíž existenci jsem slyšel od několika pamětníků a která se v 50.letech 20.stol. ztratila, nevím. Našel jsem ji v pozůstalosti mého dědy, jednoho z autorů, a některé údaje jsem použil do této kroniky. Autoři byli švagři Bohumil Vaňkát (*31.12.1903) v č.3 a Václav Nečil (*15.8.1900) z č.5. Tato část kroniky zahrnuje období let 1900 až 1939.
1934
Pravděpodobně po svatbě (Nejspíš po smrti svého otce Josefa Bártla, viz 1921.) je novou majitelkou č.34 dcera Božena (*1.10.1909) společně s manželem Aloisem Popkem (*12.6.1910), viz 810/34. Alois Popek pocházel ze Křepínů, kde měla jeho rodina kořeny, viz Popkův mlýn na Meziklaském potoce apod.
Podle kroniky B.Vaňkáta a V.Nečila v dražbě v tomto roce kupuje sklárnu ve Františkodole, která je již přeměněna na pouhou velkou brusírnu skla, firma bratří Císařů. Podle Bártovy kroniky továrnu, která v té době byla částečně elektrifikována elektrickým proudem vyráběným turbinou umístěnou do hráze nedalekého rybníka nazvaného dle svého bývalého majitele "Bárťák", vedl Čeněk František Císař. Čeněk František Císař továrnu plošně elektrifikoval v souvislosti s plošnou elektrifikací celé samoty Františkodol.
A to je také zároveň úplný konec mlynářů v údolí Pstružného potoka pod Radkovcem.
1936
Osadní zastupitelstvo v Kochánově podalo 11.března žádost na změnu místa školní docházky z Dolního Města do Světlé n. S. hlavně z důvodů lepší dostupnosti. 15.října pak uznalo nutnost přeškolení a zaplatit 400 Kč za komisionální řízení.
21.února ve věku 48 let zemřel starosta J.Chlad z Lipničky, viz 1932. Do voleb jeho funkci zastával místostarosta Jan Pavelka rovněž z Lipničky (Předání úřadu schváleno 19.února.). 5. dubna pak byl zvolen starostou Václav Fiala z Kochánova č.16.
Za Vršky, na samé západní hranici katastru, kde se říká Na Smrčensku, na stp.41, si Václav a Františka Matouškovi postavili domek s červenou střechou č.21. Zapsané to je ve vl.č.61 je od roku 1936 dle ohlašovacího listu č.6/1936.
Polovinu Jindřicha Trnky na domě č.18 v Mariadole kupuje Julie Trnková, viz 1269/36, viz 1931. Zřejmě žena jeho bratra Ferdinanda (tolik pozemková kniha). Trnkovi však domek nevlastnili dlouho.
1937
30.května je rozhodnuto opravit kapličku a plot kolem, obecní domek č.6, vyroubit a zakrýt studnu. Do její likvidace v roce 2000 byla studna na návsi ze tří stran obezděná a měla betonovou stříšku.
Podle Smlouvy trhové z 18.října 1937 kupuje Jaroslav Císař od manželů Ferdinanda a Julie Trnkových mlýn č.12, který postupně přebudovává na brusírnu skla, viz 1939, dům č.18 a další parcely v Mariadole (List vlastnický č.1573/37), viz 1934. A to je také zároveň úplný konec mlynářů v údolí Pstružného potoka pod Radkovcem.
Protože se rodina rozrůstala, přistavěli Nečilovi z č.17 kolem roku 1937 k sálu hospody nové stavení. Zápis z obecního zastupitelstva o povolení přístavby je z 31.10.1937 a je v něm asi toto : Václav Nečil z č.5 odstoupil několik metrů čtverečních zdarma na rohu. Plot před okny mezi zahrádkou č.5 a „Hospodou“ č.17 smí být vysoký nejvýš 2 m.
Podle vyprávění rodiny Kolářových se začalo v tomto roce na pravém břehu Sázavy se stavbou "nové" vločkárny se špičkovou technologií a s vlastní výrobou ovesné rýže. Dostavěna byla v roce 1939, viz 1933.
1938
Osada Kochánov byla převedena ze školy v Dolním Městě do Světlé n.S se začátkem docházky od 1.ledna tohoto roku, viz 1936.
Od 18.března získává Rolnické družstvo skladištní pro okresy Ledeč a D.Kralovice v dražbě firmu Josefa Koláře z Malého Mlýnku, viz 1933, ke které náležela parní pila, válcový mlýn, sušárna brambor, výroba dětské moučky, polní hospodářství a lesy. Ředitelem prý byl p.Tůma.
27.března se v zápise z obecní schůze píše o udělení plné moci advokátu K. Novákovi pro zastupování obce ve sporu o průchod cestou přes Muchu mlýn. Dnes Mariadol, někdy i Másílku mlýn. Majitel Císař (Jaroslav), kterému parcela s cestou patří, brání průchodu přes Mariadol k železniční zastávce za řekou, viz 1941.
Prodávají Dufkovi vilu č.20 Růženě Zdence Císařové z Tasic. Růžena (Zdenka) Císařová se narodila 5.6.1903 v Pavlově a zemřela 7.1.1992 v LDN na Lipnici.
Tímto krokem přechází celý Františkodol a Mariadol do vlastnictví rodiny Císařovi. Ti nejen že řídí veškerou sklářskou výrobu na dolním toku Pstružného potoka, ale zároveň s tím do nově získaných domů č.18 a č.20 povolávají skláře německé národnosti z různých míst republiky. V č.18 tak přes válečná léta bydlí Emilie Vacková a Beutelbergerovi, kteří se odtud přestěhovali do č.20, kde byli s Prokopovými.
1939
č.5 (podle zápisu z obecního zastupitelstva z 16.dubna 1939) byl stržen starý špejchar u vrat naproti novému stavení a na jeho místě si Václav Nečil (*1900) pro sebe a svou manželku postavil nad sklepem hrubou stavbu svého vejminku pokrytou betonovými taškami. Musel nechat zkosený roh u cesty na výjezdu ze vsi, aby byla alespoň 4 metry široká.
V tomto roce se (podle 960/39) František (*1913) a Aloisie (*1920) Fialovi stávají novými majiteli č.4.
Podle zápisu z obecního zastupitelstva žádá 25.června R.Morawetz o povolení postavit stodolu a chlév u hájovny č.19 v Radkovci. Podle vyprávění se stodola a chlév u hájenky stavěly mezi válkami. Podle dalších zpráv však továrník Morawetz, majitel hájenky č.19, uprchl už na jaře tohoto roku před Němci do Kanady.
V tomto roce získává podnik Kolářových v Malém Mlýnku příklepem Rolnické družstvo skladištní, viz 1938. Získává také nemovitosti ve vložce č.2. V té zůstává stp. 2/2 pila, v r. 1942 přestavěná na kovárnu čp.35, a na stp. 24 postavena kantýna čp.33 a další pozemky. Ředitelem družstva byl p.Tůma.
Po odchodu Kolářových, viz 1922, v Malém Mlýnku bydleli další obyvatelé. Většinou to byli různí nájemníci, zaměstnanci, kterých se tu vystřídalo povícero. Kteří to byli, mi však není známo. Vedoucím zde byl pan Janeček z Příseky, který tu rovněž bydlel.

Druhá světová válka 1939 až 1945

 1939
 Během války Císařovi vystavěli nad Pártličkou u silnice k Radkovci dům č.29, v němž bydleli Kurcovi a na konci Mariadolu nejblíže k řece dům č.28 a v něm pak žili Teiflovi.
12.listopadu osadní výbor Kochánova schválil požadavek Závidkovic na odtržení od obce Lipnička s podmínkou, že osada Závidkovice a Radostovice bude jednou politickou obcí a Lipnička s Kochánovem druhou. V obecním zápise z 19.listopadu je však uvedeno, že žádost o odtržení obecní zastupitelstvo zamítlo.
Podle zápisu z obecního zastupitelstva 3.prosince žádá továrník (Jaroslav) Císař z Německého Brodu obecní zastupitelstvo o povolení k postavení továrny a obytné budovy v Kochánově na parcele č.22 (Mariadol). Pravděpodobně se jedná přestavbu bývalého mlýna na brusírnu skla a byty nad ní, tak jak je to známé z dnešní doby.
31.prosince osadní zastupitelstvo souhlasilo s postavením silnice Světlá Meziklasí, když před tím 24.1.1937 se usneslo, že není schopné nést náklady na vybudování silnice od Františkodolu ke Smrčensku.
1940
10.ledna se osadní zastupitelstvo usneslo poskytnout osadě Lipnička příspěvek 4000 Kč na stavbu prvního úseku silnice Světlá - Meziklasí za podmínky, že vyhoví všem bodům Okresního úřadu v Ledči. 26.ledna to schválilo i obecní zastupitelstvo, viz 1939. 27.ledna vydalo osadní zastupitelstvo usnesení ke stavbě silnice : Osadní zastupitelstvo se usneslo dáti požadovaných 35.000 K (slovy třicetpěttisíc Korun) na stavbu silnice Světlá – Meziklasy s odbočkou do Kochánova k majetku Františka Fialy č.p.4 s podmínkou tou, že na silnici 2. a 3.úsek silnice Světlá – Meziklasy dá pouze 10.000 K (slovy desettisíc K) v předpokladu že Bří Císařové Františkodol a pan Doležal Bohuslav z Radkovce dají svoje pozemky zdarma, druhých 25.000 (slovy dvacetpěttisíc K) se dá výhradně na shora uvedenou přípojku do Kochánova. Jinak ostatní pozemky zabírající silnici smění nebo proplatí osada Kochánov sama. Osada dává lom na kámen na svých obecních pozemcích. Osada vyplatí 25.000 K (slovy dvacetpěttisíc K) až bude přípojka do Kochánova hotova.
Podle zápisu obecního zastupitelstva ze 3.března byl Josef Flaxa (*16.3.1888), viz 1920, hajný z č.19 s manželkou Marií přijat do svazku obce.
14.dubna usneseno zažádat o pochozí komisi, jak bylo usneseno 29.listopadu 1939 a zadat vypracování projektu na silnici z Radkovce do Kochánova. 12.května bylo pěti hlasy ze šesti odhlasováno zadat projekt ing. Janu Kolářovi. Dále bylo rozhodnuto zadat této firmě i regulaci návsi a opravu kapličky, viz 1937 a 1952.
Obecním zastupitelstvem bylo 5.května osadnímu výboru uloženo zhotovit projekt odbočky silnice do osady Kochánov.
Ve stejném zápise je i žádost Františka Štěpánka (*1906) z Kochánova č.9 o postavení obytné a hospodářské budovy na parcele č.154 v Kochánově (dnes č.30).
Podle dokladu 251/40 se stává majitelem č.2 Václav Nečil (*5.8.1907) z č.17 s manželkou Marií.
24.listopadu bylo obecním zastupitelstvem uděleno povolení k postavení nové stodoly Josefa Vaňkáta k jeho stavení č.1 v Kochánově.
Povolení stavby stodoly Františka Štěpánka z Kochánova č.9 za Křížkem na severní straně vsi, viz 1957.
A povolení k přístavbě stodoly Václava Fialy z Kochánova č.16 na parcele č.149 – „U Křížku“.
1941
Předání úřadu starosty Václavem Fialou z Kochánova č.16, viz 1936, Josefu Vaňkátovi z Radostovic, když 10.listopadu byl starosta Václav Fiala dočasně zproštěn funkce pro nemoc. Václav Fiala zůstal pouze osadním starostou, zapsáno v obecním zastupitelstvu 23.1.1941.
Dle zápisu z 9.3. obecního zastupitelstva Lipnička vznikl spor o přechod přes dvůr Muchova mlýna č.12 (v Mariadole). Majitel Císař brání průchodu. Je to jediný průchod vedoucí k železniční zastávce Kochánov za řekou, viz 27.3.1938. V dalším zápise 15.6. je toto: Cesta přes parcelu č.22 (patří Císařům) je veřejnou cestou od nepaměti.
Od zřícení mostu v roce 1931 se lze na zastávku druhé straně řeky dostat pouze pomocí přívozu, který byl níž po proudu než zbořený most a než je dnešní lávka.
30.listopadu bylo obcí usneseno opravit cestu z Radkovce do Kochánova.
V tomto roce byla zastavena výroba rolnického družstva v Malém Mlýnku, viz 1939. Podle Světelského zpravodaje však výroba ve mlýně a na pile pokračovala i ve válečných letech.
1942
Starosta Václav Fiala se po dovolené opět ujímá úřadu, viz 10.11.1941.
12.ledna odsouhlasilo osadní zastupitelstvo rozluku obce ujednanou 30.prosince 1940.
V Malém Mlýnku byl na stp.č.2/2 na pravém břehu potoka postaven dům čp.35 s kovárnou a hospodářskými budovami a na stp.č.24 dům čp.33 – kantýna, viz 1939. Popisná čísla patří do Radostovic.
10.června obec zamítla stavbu leštírny skla ve Františkodole (nebo v Mariadole) J.Císařovi pro škody z HF plynů. Protože o povolení ke stavbě bylo žádáno 13.3.1942, kdy už byla téměř postavena, musí se teda zbourat. Že by pomsta za potíže s cestou ? (Viz 15.6.1941)
1943
V roce 1943 (podle 219/1943) se majiteli č.8 stávají Jaroslav Štěpánek (*1915) a Božena roz. (*1917) Pipková z Lubna.
Podle zápisu z obecního zastupitelstva 22.října Jaroslav Císař Kochánov č.18 žádá o povolení ke stavbě kůlny mezi brusírnou a leštírnou ve Františkodole. V příloze 4 plány. 18.listopadu okresní úřad zaslal výměr se stavebním povolením č.31367/43 s jedním plánem. Zápis je stručný a nelze podle něj přesně určit, o kterou stavbu se jedná. Podle dalších zápisů, viz 1944, pokud se jedná o totéž, jde o Mariadol.
4.prosince 1943 byla zbouraná chalupa č.6. Po 155 letech od prvního zápisu v Josefském katastru 1788 byl rustikální domek nebo také obecní pastouška, viz 1842, zbourán. Pravděpodobně nestálo obci za to jej opravovat, viz 1937.  Č.6 bylo přiděleno v 70.letech  bývalému domu č.16, viz 1977.
1944
20.března poslal okresního úřad oznámení č.36.750, že bude 23.3.1944 provedena kolaudace Císařovy kůlny ve Františkodole na parcele č.245/1, 245/2, 246, viz 22.10.1943. Mají se vyrozumět sousedi. Kolaudace byly provedena 23.3.1944 bez námitek. Podle čísel parcel se nejedná o Františkodol, ale o dnešní č.38 Hoskovcovu (Fikarovu) zahradu a dům-bývalé skladiště v Mariadole.
18.dubna Jaroslav Císař z Kochánova č.18 opět žádá o povolení ke stavbě sedimentačních jímek a neutralizačního zařízení odpadových vod. 20.dubna byli k vyjádření do 14 dnů vybídnuti sousedi Josef Pavelka č.6, Jan Broum č.3 a Antonín Malina č.7, všichni z Lipničky, Rovněž Rybářský spolek Světlá, Ing. C. Jos. Kolář továrník Mrzkovice, Lesní úřad Velkostatku Světlá. 4.května podali námitky Ing. Jos. Kolář, Rybářský spolek, Jan Brom.
21.dubna Okresní úřad zaslal oznámení 8480/1944 ze dne 17.4.1944 s jedním plánem, že kůlna Jaroslava Císaře se může používat, viz 22.10.1943 a 20.3.1944.
1945
Podle 316/45 se v roce 1945 stávají dalšími majiteli č.3 Miroslava a Josef Malimánkovi.

Doba od konce války do února 1948

1945
20.května se konaly v sále J.Bezděka v Lipničce volby do Místního národního výboru (MNV). Předsedou byl zvolen Josef Vaňkát z Radostovic č.16. A 27. května pak byl předán obecní úřad Místnímu národnímu výboru Lipnička. 30.září byla další volba MNV. Tentokrát se konala u Puflerů v Radostovicích. Předsedou se stal znovu Josef Vaňkát z Radostovic č.16.
8.prosince obec žádá o přidělení lesa Smrčenska do vlastnictví.
Dále podává návrh na znárodnění fy bratří Císařů – brusírna Mariadol (majitel Jaroslav Císař) a její přičlenění k Josefodolu a Františkodolu (závod Bohemia). I tohle vypadá jako pomsta za problémy s cestou přes Mariadol.
1947
V roce 1947, viz 170/47, jsou Josef a Jiřina Fialovi majiteli č.16.
Po znárodnění fy Císař, viz 1945, přibližně po deseti letech, jak přicházeli, zase postupně začali odcházet z Františkodolu a Mariadolu němečtí skláři. A na jejich místo se přistěhovaly rodiny českých sklářů z okolí, které brzy Mariadol a Františkodol znovu zaplnily.
Jako první se přistěhoval do Františkodolu v roce 1947 ze Světlé Sýsovi původem z Vlastějovic.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA